V rytmu světla
Práce týmu Bára, Terka a Eliška je založená na hledání společného konceptu, podle pravidel/podmínek, které jsme si určily. Všechny jsme se shodly na umístění objektu a to přímo na místě před kavárnou Crosscafe. Další stanovené podmínky jsou: hra se „světlem/stínem“, dále cheme aby se jednalo o pavilon nejen o vymezení prostoru, dále potom pracovat s prkny/hranoly a jejich natáčením. Snažíme se pracovat hlavně se dřevem bez přidaného jiného materiálu. Dále potom chceme navrhnout pavilon, který bude ze strany křižovatky “uzavřen”, ale tak aby to lidi nalákalo se tam jít podívat. Ostatní podmínky jsou uvedeny níže.
Máme dva hlavní návrhy, které budeme dále rozvádět a vypracovávat tak, aby vznikl jeden finální pavilon.
Dřevěný pavilon - poznámky/podmínky
- Místo před Crosscafe
- Pavilon
- Prostor- světlo a stín / kontrast
- „Uzavřená“ křižovatka/ poutač
- Skládačka?
- Prkna (palety, desky…)
- Využití stávajících laviček (3)/ možnost i nového sezení
- Dřevo/ bez přidaného jiného materiálu
- Vchod z ulice/od křižovatky
- Pavilon
- Prostor- světlo a stín / kontrast
- „Uzavřená“ křižovatka/ poutač
- Skládačka?
- Prkna (palety, desky…)
- Využití stávajících laviček (3)/ možnost i nového sezení
- Dřevo/ bez přidaného jiného materiálu
- Vchod z ulice/od křižovatky
model 1
model 2
Ahoj
OdpovědětVymazatskvělý, myslím že se vám daří držet téma i místo. Oba návrhy pracují hlavně s denním světlem a s "pulzujícím" prostorem křižovatky.
Proto by stálo za podrobnější analýzu, co dělá slunce a stíny s prostorem během dne, které průhledy, průchody, projekce podporujete a kterým se bráníte.
V konceptu Báry byla zásadní směrová orientace prken a materiálová elementárnost (samozřejmě v konceptu bez konkrétního řešení konstrukce a stability). Z konceptu Elišky se objevuje jistá měkost a směřování - cesta v prvním návrhu, z konceptu Terezy "projekce" v prostorově rozehranějším návrhu 2. Cesta nebo místo jsou dva principy, možná se vám ujasní až si znovu zanalyzujete umístění.
...
Staticky pracujete s rámovou konstrukcí, která má velké nároky na koutové spoje. Dřevo se ve spojích naopak přirozeně chová jako kloub. Možná by volně stojícím stěnám prospělo i nějaké provázání "dole"... Různoběžky a zborcené plochy samozřejmě konstrukční statice pomáhají.
...
Zkuste si nasimulovat ostroúhlé prostory, je v nich citelně "míň místa" než v pravoúhlém prostoru. Stejně jako u Igora a Ilyi pracujte s měřítkem člověka a nezapomeňte, že se taky neobejdete bez podélného zavětrování, jinak hrozí domino efekt.
Hi
OdpovědětVymazatgreat, I think you manage to hold the topic and the place. Both designs work mainly with daylight and the "vibrant" intersection space.
Therefore, it would be worth a more detailed analysis of what the sun and shadows do with daytime space, which vistas, passages, projections you support and which you defend.
In the concept of Bára, the directional orientation of the boards and the material elementality were essential (of course in the concept without a concrete solution of construction and stability). From the Eliška concept, there is a softness and direction - the way in the first design, the concept of Tereza "projection" in the more spatially designed. The way and the place are two different principles, You have to choose the main one.
...
You work statically with a frame construction that has high demands on corner joints. Wood, on the other hand, naturally behaves like a flexible joint. Perhaps the free-standing walls would benefit from some linking at the bottom.
... The trapezoids and warped surfaces of course help structural statics, too.
...
Try to simulate sharp spaces, there is noticeably "less space" in them than in rectangular space. As with Igor and Ilya, work with the human scale and remember that you also cannot do construction without longitudinal bracing, otherwise there is a risk of domino effect.